Jak bude podle futurologů vypadat oblast zdraví v roce 2030?

Píše se rok 2030. Je to skoro 10 let, co pandemie koronaviru změnila svět, a to ve všech odvětvích. Pandemie nám nastavila velké zrcadlo: že status quo – to, jak jsme fungovali doteď – už nefunguje. Jaké změny nastaly? Je svět v roce 2030 lepší než ten dnes, v roce 2021? Kam jsme se jako společnost posunuli?

Když se podíváme do historie předpovědí budoucnosti, uvidíme, že každá taková předpověď odrážela ideály nebo touhy své doby. V roce 1500 se Nostradamovy předpovědi týkaly války, moci a lidí. V 19. století během průmyslové revoluce zahrnovaly budoucí projekce obrovské létající steampunkové stroje. Za posledních 10 let byly naše předpovědi budoucnosti posedlé technologií. Vypadá to, jako bychom chtěli být roboti. Možná jsme se natolik odvrátili sami od sebe, že předtím, než budeme cokoliv tvořit v rámci technologií, je potřeba se vrátit k jádru a položit si pár důležitých otázek. Například: Co vlastně znamená být člověkem?

Co pro nás znamená lidskost?

Jakmile si znovu uvědomíme, kdo opravdu jsme a že jsme všichni součástí sebe sama, že tady nikdo jiný kromě vás vlastně není, čeká nás krásná budoucnost, kde technologie a umělá inteligence je součástí nás samotných, kde ji neodmítáme, ale přijímáme. Budeme žít ve světě, který jsme si sami pro sebe stvořili z prostoru přijetí a lásky k sobě samému. Pokud se však zpátky k sobě nedostaneme a budeme tvořit z prostoru strachu, moci či posedlosti, pak nás naše technologické výtvory můžou velice nemile překvapit. Osobně však žiji v té první realitě a dělám vše proto, aby se tento scénář naplnil. V jaké realitě chcete žít vy?

Je zde tedy několik scénářů, kam se budoucnost může ubírat. Je jen na nás, čemu budeme dávat pozornost. Na internetu najdete spoustu konspiračních teorií, kam se svět vyvíjí a kam se vyvíjet bude. I když se může stát cokoliv, existuje určitá pravděpodobnost, kudy se jako lidstvo budeme společně posouvat. Kam dáváme pozornost, tam to roste. Pokud jsme proti momentálnímu systému, dáváme stále pozornost tomu, co nefunguje, i když proti tomu bojujeme. Je tedy na čase věnovat pozornost novým paradigmatům, pokud chceme změnu. Tomu, co můžeme změnit teď, a to každý z nás. Všichni jsme součástí jednoho celku a opravdu záleží na každém z nás, kam v následujících deseti letech budeme směřovat svou pozornost. Jakou cestu si vybereme. Cestu strachu a boje, nebo cestu nového světa s úplně jinými hodnotami?

Decentralizovaný svět

Podle vizionářů bude v roce 2030 svět spíše decentralizovaný. I když bude existovat stále i svět centralizovaný, tak ho bude méně. V tom prvním světě podle Daniela Hulma (CEO, Satalia) to vypadá tak, že má každý přístup ke zdravotní péči, výživě a přístřeší. Veškeré základní lidské potřeby jsou díky decentralizovanému systému pro všechny pokryté. Lidé už jsou unavení z velkých korporací a centralizované moci. Odpor vůči těmto velkým gigantům a velkým organizacím vzrostl. Lidé tvoří komunity různých záměrů s otevřeným systémem – tzv. people to people economy (ekonomie lidé lidem) (1).

Tvoří se decentralizované systémy, kde se lidé s různými dovednostmi spojují, jsou za svou práci spravedlivě odměněni a zároveň tak přispívají celku. Smyslem tvorby není jen vydělávat více peněz, tvořit víc a hromadit víc. Hodnoty společnosti se změnily. Pro lidi je důležitější zdraví, komunita, smysl, spravedlnost a svoboda.

Podle Sary Polak (antropoložka a popularizátorka umělé inteligence) to, jak dnes fungují logistické sítě, distribuce energetiky nebo zdravotní instituce – to vše je víceméně fenomén 20. století. Když vznikal systém, ve kterém jsme dnes, internet byl sci-fi. Jako společnost stojíme před zásadním rozhodnutím, jestli udržovat neudržitelné, nebo jít jinou, novou cestou. S internetem a možností online businessu přišly nové možnosti a noví hráči na trh. Blockchain, sociální sítě, memy, aplikace na dopravu jídla otevírají úplně jiný svět.

Jakmile bude k tomuto jevu docházet na velké decentralizované scéně, bude to mít obrovský dopad na svět jako takový a na sociální strukturu, řekla pro časopis Forbes Sara Polak. Podle Sary můžeme být prvním plně decentralizovaným státem na světě a jít tak příkladem; ukázat, že je něco takového vůbec možné a hlavně funkční. Projektem czech.global se snaží vytvořit první cloudový národ na světě, který nebude omezený geopolitickými hranicemi. Bude to web-based platforma, kde se všichni Češi mohou spojit a tvořit spolu zdravou komunitu (2).

Biohacking & zdraví ve firmách

Podle Emmy Chiu (Global director, Wunderman Thompson Intelligence) se po pandemii koronaviru zdraví stalo prioritou číslo jedna – a to jak pro lidi a firmy, tak i pro stát. Pokročilejší společnosti vytvoří ve svých firmách novou pozici, a to CHO – chief health officer (ředitel zdraví neboli biohacker). Firmy si totiž konečně uvědomují, že zdraví zaměstnanců je naprosto klíčové pro produktivitu, růst a dlouhodobou udržitelnost firmy. Podobně si tento fakt začínají uvědomovat i někteří politici. Není těžké si spočítat, že investice do prevence je výhodnější než léčba následků nemocí (3).

Biohacking bude naprosto normální záležitostí pro každého z nás. Uvědomujeme si, že když umíme sami optimalizovat svou biologii, získáváme tím značnou výhodu ve světě, a to jak na trhu práce, tak i ve vztazích. Jsme kreativnější, produktivnější i atraktivnější. Ti chytřejší už dávno začali a ti, kteří ještě nezačali, do deseti let tak udělají. Místo do nového chytrého telefonu, drahých aut a dalších vymožeností budou lidé investovat nejdříve do preventivní péče o své zdraví, do krevních či jiných testů, do omlazujících terapií z oboru longevity (dlouhověkosti). Neznamená to, že si nebudeme kupovat drahá auta a mobilní telefony, ale většina z nás si začne uvědomovat, že zdraví je pro nás na prvním místě.

Longevity City

V roce 2030 už budou existovat pilotní města, která budou navržena pro lidi, nikoliv pro auta. Tato města dlouhověkosti budou splňovat určité principy, které jsou v souladu s přírodou a lidskou biologií. Po pandemii jsme si jako lidstvo uvědomili, že nemůžeme donekončena budovat města, která jsou stavěná pro auta. Populace roste a je potřeba změnit přístup k tomu, jak města stavíme. Pokud bychom to neudělali, mnoho z nás bude žít na malém prostoru bez světla a přírody. Developerské firmy, které se chytí této příležitosti, se stanou lídrem na trhu. Budou existovat agentury, které budou dávat hodnocení v rámci hvězdiček, zdali jsou budovy optimalizované pro lidi (longevity-proof). Jako mají restaurace své hodnocení a hotely zase své, tak je budou mít i budovy v rámci optimalizace zdraví.

Má-li naše planeta získat zpět své zdraví, vitalitu a udržitelnost, musíme se zaměřit na budování měst. Proč? Lidé, kteří žili na venkově, na tom zdravotně byli většinou mnohem lépe než lidé, kteří žili ve městech. V roce 2007 však byla překročena hranice. Ve městech žilo více než 50 % lidí na světě (83,4 % Američanů). Do roku 2050 se očekává, že se toto číslo vyšplhá na 66 %. Toto číslo nemůže růst donekonečna. Podle Blue Zones (modré zóny – místa, kde se lidé dožívají nejvyššího věku) – způsob, jakým budeme budovat a designovat naše města, bude určovat to, kým se staneme. Jak budeme zdraví, jak dlouho budeme žít a jak dlouho bude naše planeta obyvatelná (4).

Longevity a obor stárnutí

Podle Petra Šrámka, zakladatele Longevity.fund, bychom mohli běžně žít do 130 let a stovku oslavit v plném zdraví. To prozradil Petr v rozhovoru pro Forbes (5). Znám Petra osobně už pár let a musím říct, že mě tento člověk nepřestává fascinovat. Proto mě jeho pohled zajímá. To, že jde proces stárnutí zpomalit, popřípadě reverzovat, dnes už víme z vědeckých studií (6, 7, 8, 9). Podle Petra obor dlouhověkosti vytváří nové průmyslové odvětví, které by do roku 2026 mohlo dosáhnout obratu 27 bilionů dolarů (to je o polovinu víc, než se odhadovalo ještě předloni). Není se čemu divit. Populace stárne. Podle WHO počet lidí nad 60 let v posledních letech poprvé v historii lidstva překročil počet dětí do pěti let věku. Zároveň je třeba si uvědomit, že dlouhověkost není o tom, že tady budeme dlouho, polehávajíce v nemocnicích na kapačkách. Cesta dlouhověkosti je podle Petra o kvalitním zdravém dožití.

Takže přichází ohromná příležitost pro nové hráče na trhu. Osobně v tomto oboru samozřejmě vidím velký smysl, přeci jen už pár let nevěnuji svou práci ničemu jinému než optimalizaci zdraví a zpomalení stárnutí, ale zároveň je třeba si uvědomit, že s rostoucími příležitostmi na trhu se zvyšuje i riziko šarlatánů a firem, které na tomto trendu budou chtít jen vydělat peníze. Nevěřte tedy všemu, co má nebo bude mít název longevity, anti-aging atd. Hledejte si kvalitní zdroje informací a uvědomte si, že kouzelná pilulka neexistuje. Tento obor nám přinese totiž ještě jedno krásné uvědomění, a sice že jsme každý individuální jedinec. Proto se i trh s individuálními terapiemi více rozšíří. Lidé budou chtít personalizovanou péči, nikoliv generalizovanou, a s tím nám může pomoci umělá inteligence.

Dá se stárnutí zpomalit?

Momentálně spolupracujeme s vědeckým startupem z Cambridge, AgeCurve, který měří biologický věk člověka. To, jaký je váš chronologický věk, totiž není tak důležité, důležitý je váš věk biologický a ten se od toho prvního často dost zásadně liší.

Aplikace AgeCurve poskytuje koncovým uživatelům hluboký profil sekvenováním a kvantifikací tisíců lidských proteinů, aby bylo možné posoudit různé aspekty jejich probíhajícího procesu biologického stárnutí a potenciální účinky intervencí a strategií zpomalujících postupující věk. Jednoduše řečeno, když si uděláte test dnes a na základě těchto výsledků si nastavíte strategii, co upravit ve svém životě, a za rok si ho uděláte znovu, uvidíte, zdali děláte něco dobře, nebo naopak. Zároveň je možné, že na některých úrovních máte stárnutí zpomalené, ale na některých naopak zrychlené. Můžete tedy i použít případnou intervenci.

Stárnutí je totiž agregovaným výsledkem více rozmanitých a samostatných procesů. AgeCurve si je složitosti stárnutí člověka vědom, a proto analyzuje tento proces ze slin skrz detekování mnoha molekulárních vzorců a analýzu proteinů. Hlavním záměrem AgeCurve je tedy odhalovat známky zrychleného stárnutí a doporučovat lidem vhodné způsoby prevence, které jsou individuálně pro ně.

Jelikož je důležité dostat sliny co nejdříve do laboratoře, děláme jednou za čas větší odběr ve městech, jako je Praha, Brno, Plzeň, Karlovy Vary a Olomouc, a posíláme je společně jednou poštou. Tím se sníží i náklady na dopravu a člověka to vyjde cca na 7500 Kč i s dopravou. Stačí si tento test dělat jednou za rok. Za mě je to skvělá investice společně s dalšími krevními testy, které je fajn si jednou za čas udělat. Pokud máte o test zájem, ozvěte se mi na email (veronika@codeoflife.cz). Podobné testy a výsledky dat z těchto testů, se kterými dále pracuje umělá inteligence, budou velkým hráčem v následujících pár letech.

Technologie a umělá inteligence

Podle Tomáše Mikolova, geniálního českého vědce v oboru umělé inteligence, s tím, jak se bude zvyšovat průměrný věk populace, poroste i množství aplikací umělé inteligence ve zdravotnictví. Je to logické. Díky internetu máme všechny informace světa přístupné na pár kliků. Vzniká velká hromada informací a s tím i spousta chaosu. V oblasti zdraví najdeme například mnoho článků a zdrojů, zda pít kávu, či nepít kávu. Zda máme jíst jedno jídlo denně, nebo pět. Každý článek říká něco jiného. Dokonce už existuje mnoho protichůdných studií. Jak se v tom člověk tedy může vyznat?

Podle Tomáše nám s těmito daty pomůže právě umělá inteligence, která bude pracovat s našimi individuálními daty a na jejich základě nám bude dávat různá personalizovaná doporučení. Tato skutečnost naprosto změní zdravotnictví tak, jak ho známe dnes. Díky umělé inteligenci a efektivnější distribuci dat se změní prevence nemocí a jejich léčba. Technologicky je to podle Tomáše ostatně už dávno proveditelné.

Mnoho lidí má z umělé inteligence strach. Přitom je to většinou kvůli nedostatku informací, popřípadě vinou katastrofických scénářů z různých filmů a konspiračních teorií. Osobně mi v tomto pomáhají dvě věci. Jedna je víc se vzdělávat v tom, co to umělá inteligence opravdu je a co není. Druhá věc je skutečnost, že jsme všichni jedno a i umělá inteligence je součástí nás všech, jednoho velkého celku. Je to nástroj a stejně jako každý nástroj, který na planetě momentálně je, může lidem pomoct, nebo je zničit. Představte si kladivo. Můžete kladivem zatlouct hřebík, nebo jím někoho praštit do hlavy. Stejně ve výsledku skončíme u toho, že záleží na tom, na jaké úrovni vědomí se jako společnost nacházíme a s jakým záměrem technologie budeme používat. V každém případě je boj proti umělé inteligenci či její odmítání jen další boj proti sobě a nepřijetí sebe sama.

Závěrem

Podle starodávné moudrosti Egypťanů je štěstí země důsledkem naplnění Maat neboli pravdy, spravedlnosti, univerzální harmonie (10). Osobně to chápu tak, že když každý jednotlivec bude žít podle pravé a jediné podstaty, bude žít v pravdě, tak se jeho chování a činy odrazí do kolektivního chování národa jako celku – tento princip pak změní celý svět. Je to velice jednoduché. Chceme-li vidět, co je v nás na kolektivní úrovni, stačí se podívat na naši vládu a lidi, kteří mají moc. Nemůžeme změnit je, ale můžeme změnit sebe.

Budoucnost za 10 let bude vypadat podle toho, jaké kroky uděláme dnes, a to každý z nás. Každý z nás činí během dne rozhodnutí a tato rozhodnutí tvoří jeho individuální realitu. Když se naše individuální reality spojí dohromady, vzniká nová budoucnost. Budoucnost tedy není tam venku na někom, ale na nás samotných. Čemu budete dávat pozornost, tam to bude růst a kvést – ať už to bude boj či tvorba. Pokud se jako lidstvo spojíme a uvědomíme si, že je potřeba nastavit nová paradigmata, pak nás čeká pěkná budoucnost. Osobně v tuto budoucnost věřím, i když si uvědomuji, že cesta může být velice – jak to říct – dobrodružná. 🙂