Všichni jsme se narodili do světa, kterému pramálo rozumíme. Proto si v průběhu života musíme vytvořit aparáty a nástroje na porozumění chaotickému prostředí kolem. Po staletí si lidé lámou hlavy s otázkami jako, “co je smysl života?” nebo “jak nejlépe rozumět sobě a světu kolem?” V návaznosti na to vznikla spousta směrů od ideologií přes náboženství až po vědeckou metodu, z nichž každý celý ten komplikovaný svět a život uchopil vlastním a vzájemně odlišným způsobem.
Co můžeme vidět za posledních sto let, je, že právě vědecká metoda výrazně ovlivňuje naše chápání reality, člověka a vůbec všeho. Zásobuje nás věděním a poznatky v nejrůznějších oblastech, ale jak řekl legendární vědec Carl Sagan, věda je ze všeho nejvíce způsobem myšlení a uvažování o světě. Věda není samospásná, ale s její pomocí se můžeme naučit vypořádat se “špatnými” odpověďmi na složité problémy. Může nám pomoci v kritickém myšlení a oddělit v chaotickém informačním světě smysl od všech těch nesmyslů a konspiračních teorií.
Génius vědeckého myšlení Richard P. Feynman
Narodil se před 102 lety a je jedním z géniů, kteří změnili naše chápání reality a Vesmíru. Za svou práci dostal Nobelovu cenu za fyziku a zapsal se navždy do vědecké síně slávy velkých objevů. Co je na něm ale to nejzajímavější, je jeho zápal pro život a poznávání světa. Vědecké i nevědecké kruhy si získal svým učitelským přístupem, kladením těch nejzajímavějších otázek a zkrátka až téměř dětskou zvědavostí, se kterou se pouštěl do každého problému. Právě Richard Feynman je alespoň pro mě osobně vzorem člověka, který je mistrem vědeckého myšlení a zároveň neopomíjí krásu a poetičnost všeho živého i neživého. Díky jeho životnímu příběhu popsaném v knize To nemyslíte vážně, pane Feynmane, která je jeho autobiografií, jsem se naučil několik dnes už nepostradatelných věcí.
- Klást si otázky, jako bych byl znovu dítě.
- Neklamat sám sebe přehnanou důvěrou v odpovědi a snadná řešení.
- Ve vědeckém myšlení se skrývá nekonečný smysl pro poezii a krásu.
Jeho citáty jsou stále plné vhledů a inspirace. Ale posuďte sami. Vybral jsem pár z nich, abych se o ně s vámi podělil.
4 zásady pro hledání smyslu
“Raději budu mít otázky, které nejdou zodpovědět, než odpovědi, které nemohou být zpochybňovány.”
Richard P. Feynman
Jako děti jsme se ptali neustále! Co je tohle? A co tamto? Jak funguje svět kolem nás? A život je od toho, abychom na otázky hledali odpovědi. Některé otázky jsou však tak složité, že na ně nestačí samotná lidská mysl. Ale díky tomu můžeme neustále bádat dál. Život je nevyřešená hříčka, která stále poskytuje spoustu nuancí k učení a porozumění. Co se ale stane, když místo správně položených otázek budeme tvořit nezpochybnitelné odpovědi? Tak vzniká dogma. Proto bychom se neměli přestat ptát a neustále si kultivovat tzv. “Don’t know mind”. Nevíš? Tak se zeptej! A nezanevři na dobré otázky.
“Jsem dostatečně chytrý na to, abych věděl, že jsem hloupý.”
Richard P. Feynman
Čím víc vím, tím víc vím, že nic nevím. Zkoumáme Vesmír jak vnější, tak ten vnitřní. Lidská biologie s mozkem jako vrcholem ledovce je plná tajů a fascinujících způsobů fungování, které ještě nejsou všechny rozklíčovány. S každým dalším objevem člověk jen žasne nad tím, kolik toho ještě nevíme.
“Studuj, co Tě nejvíc zajímá, tím nejvíc nedisciplinovaným, irelevantním a originálním způsobem.”
Richard P. Feynman
Jedinou překážkou ve vzdělávání je nuda a nudně podané informace. Když tak přijdete na svůj zájem v nějaké oblasti, nenechte se odradit nikým a ničím. Studujte, bádejte, kopejte dále. Vždy ale mějte na paměti kritické myšlení a druhou stranu věci. Zájem a fascinace jsou základní ingrediencí života. A když u toho člověk kultivuje kritické myšlení? Je to ta nejzábavnější a nejužitečnější věc vůbec!
“Nejvyšší formou porozumění, kterého můžeme dosáhnout, je smích a soucit.”
Richard P. Feynman
Letíme na kusu kamene Vesmírem a říkáme mu Země. My všichni lidé obýváme ten samý prostor a ač to tak mnohdy nevypadá, to na druhých závisí náš pocit naplnění a štěstí. A jak fungovat mezi dalšími lidmi a nezbláznit se z toho? Se smíchem a soucitem si kultivujeme další perspektivy, jak se společně dívat na život a jeho problémy. Je to tak jedno z nejlepších porozumění, které můžeme mít.
Závěrem
Věda nezná odpovědi na všechno a rozhodně není neomylná. Zatím je to ale ten nejlepší aparát na poznávání reality, jaký jsme tu kdy měli. Díky pokrokům ve všemožných oblastech se dnes můžeme bavit přes půl světa, vstupovat do stejného virtuálního prostoru internetu nebo se vypořádávat s nejrůznějšími nemocemi a nedostatky člověka. Věda není jen studnicí vědění, ale především způsobem myšlení, díky kterému můžeme poznávat, inovovat a posouvat existenci svou, ale i celého lidského pokolení. Pokrok a pomoc sobě i okolnímu světu je tak skvělá příležitost.
Pro mě osobně však vědecké myšlení symbolizuje ještě jedno, a to krásu každé malé věci v tom chaotickém světě kolem. Když se o věci, lidi a problémy kolem sebe zajímáme, s každým dalším porozuměním začnou do toho našeho subjektivního prostředí zapadat trochu jinak. A mě tak nepřestává fascinovat, kolika způsoby si můžeme měnit realitu před očima skrze zájem, porozumění a přijetí vlastní nevědomosti. Ostatně právě z nevědomosti plynou všechny ty zajímavé otázky. A teď už se s vámi rozloučím s citátem od nikoho jiného než Richarda P. Feynmana:
“Mohu žít s pochybami a nejistotou i s faktem, že nevím. Avšak myslím si, že žít v nevědomosti je o moc zajímavější než mít odpovědi, které mohou být špatně. Necítím se být vyděšen tím, že něco nevím, obklopen mysteriózním Vesmírem, který se nejeví, že má sám o sobě nějaký smysl.”
Richard P. Feynman
