Jednou takhle projíždím předměstím nového města a hledám ulici, kde bych mohl zaparkovat. Zpomalím, vypnu rádio a syknu na spolujezdce, ať jsou zticha. Až ve chvíli, kdy zaparkuji, tak prolomím mlčení. Proč? Rádio ani mluvení můj zrak neovlivní. Nebo ano?
Dr. Steven Yantis, profesor katedry psychologie a mozkových věd na Johns Hopkins University, říká:
“Směřování pozornosti na zvuková centra snižuje množství pozornosti, které jsme schopni vložit do vizuálních částí mozku. Ze současných studií jde vyvodit, že pozornost je schopnost, která má však často svá omezení.”
Pokud pozornost věnujeme jedné činnosti, řekněme mluvení do telefonu, kde řešíme něco pro nás podstatného, tak to odebírá plné možnosti, které bychom mohli vložit do jiné činnosti, která potřebuje naši plnou pozornost, jako je parkování či hledání místa k zaparkování v místě, které neznáme, nebo v místě, které známe, ale kde jsme pod časovým tlakem.
Věnování pozornosti dvěma pro nás novým, zatím nezautomatizovaným činnostem najednou je tak pro člověka mnohem náročnější než plná soustředěná pozornost na jednu činnost. Rozdělovat pozornost neboli schopnost multitaskovat a dávat tak pozornost najednou dvěma a více činnostem je tedy pro člověka obecně náročnější, než když dáváme svou plnou pozornost jedné činnosti.
Jak moc složité to pro nás je, často záleží na následujících faktorech:
- jak kultivujeme naši pozornost a jak s ní umíme pracovat
- náročnost úkolu – v podstatě kolik oblastí našeho mozku je třeba ke zpracování činnosti
- novota – zda děláme danou činnost již po tisící nebo poprvé
Svoji pozornost můžeme kultivovat anebo ji vylepšit tak, že se zbavíme rušivých elementů, které nás rozptylují. Jako například ztlumením hudby při couvání.
Nedostatek energie
Dále naši pozornost zhoršuje únava. Únava nám bere velkou část pozornosti a je pak mnohem těžší se soustředit. Deprese má podobný účinek jako únava. A tak se často stává, že když člověk vylepší regeneraci a je méně unaven či zapracuje na svých náladách, tak se mu sekundárně i zlepšuje paměť. Důvodů pro to je více, jedním z nich je, že díky většímu množství energie a lepší náladě dokážeme dát mnohem více pozornosti a emocí činnosti, kterou aktuálně děláme. Proto čím více jsme v přítomném okamžiku, tím více emocí a pozornosti dáváme každé sekundě našeho života a tím lépe si ji pak dokážeme vybavit.
Jak se přesto naučit multitaskovat?
Z mého pohledu je to hlavně o kultivaci pozornosti a opakování dané činnosti. Také se mi líbí koncept mentálního atleta, který Kryštof pěkně rozebral v tomto článku, jelikož tím sekundárně zlepšuješ schopnost svého mozku multitaskovat.
Neklesej na mysli, multitasking jsi už zvládl!
Pokud danou činnost děláš již po tisící, tak ti u ní nevadí dělat jiné činnosti. Vzpomeň si, když jsi začal řídit auto, 100 % tvé pozornosti šlo do řízení. Teď? Při řízení si děláš make up, čistíš zuby a ještě koordinuješ přes telefon 5 dalších lidí. Stejně tak to zvládneš u jakékoli jiné činnosti, bude-li to pro tebe důležité a budeš-li chtít.
