Když se řekne káva, každému se vybaví onen temný nápoj z jihu s hořkou a nasládlou chutí. Některé z nás vůně kávy tahá už ráno z teplých peřin, někdo si ji rád upíjí s přáteli nebo u dobré knihy a pak jsou tu i ti, kteří si bez ní nedokáží zavázat ani tkaničky u bot. Káva se stala naší prodlouženou rukou, naší každodenní součástí. Je proto dobré vědět, co se v onom šálku kávy nachází a jaké to má účinky na naše tělo i mysl.

Ochrana před stresem a obranné látky

Káva je jedním z nejčastěji konzumovaných nápojů na světě, a to zejména díky látce zvané kofein. Kofein totiž v našem těle potlačuje únavu a probouzí buňky k akci! Káva ale není jen kofein. Obsahuje celou řadu dalších látek. Takovými jsou i polyfenoly, které v těle způsobí tzv. pozitivní stres a zapínají antioxidační dráhy. Polyfenoly v kávě jako kyselina chlorogenová působí pozitivně proti celé řadě civilizačních chorob včetně rakoviny, cukrovky a také proti zánětu, který hraje roli v mnoha zdravotních problémech (1). V cévním systému také zvyšuje produkci oxidu dusnatého NO2, který chrání buňky srdce a cévního systému před nadměrným stresem a zároveň i umí snižovat krevní tlak (2).

Vedle polyfenolů káva obsahuje také látky zvané diterpeny. Cafestol a kahweol jsou látky přítomné zejména v nefiltrované kávě. Při filtraci se ve velkém zachycují na filtrační papír. Takové espresso má tedy proti klasickému “turku s lógrem” polovinu těchto látek. A v čem jsou pro nás výhodné či nevýhodné? Mají celou řadu benefitů včetně protizánětlivých, proti-rakovinných účinků. Také přispívají k ochraně kostí díky potlačení buněk, které je degradují (3). Nutno ale podotknout, že tyto látky také dokáží mírně ovlivnit hladiny cholesterolu, a to zvýšením LDL (4). Avšak výzkum na toto téma stále není jednoznačný. Pokud tedy máte potíže s cholesterolem (který je jistě sám o sobě dost komplexní téma), doporučujeme konzumovat nefiltrovanou kávu s mírou a obezřetností. 

Pozitivní účinky z dekofeinované kávy?

Díky polyfenolům, diterpenům a dalším látkám, které jsme zde ještě nezmínili, má káva celou řadu benefitů i mimo kofein. To vyplývá i ze studií, kde porovnávali účinky kávy s kofeinem a tzv. dekofeinované kávy. Obě totiž podobnou měrou snižovaly pravděpodobnost chorob cévního systému spojených s úmrtím (5). Káva s kofeinem i bez je tak pozitivní pro naše zdraví i kognitivní výkon. Ale přeci jen existují některé specifické výjimky. A nejsou vůbec zanedbatelné.

Rychlý vs. pomalý metabolizátor

Každý jsme unikátní a každý zpracováváme kávu svým vlastním způsobem. Když se vás zeptám, určitě byste ve svém okolí našli člověka, který vypije 6 šálků kávy za den a nijak to na něm vidět není. Na druhé straně jsou tu i lidé, kteří jeden šálek pocítí ihned a efekt v nich přetrvává. Jedná se o pomalé a rychlé metabolizátory. Zatímco rychlý metabolizátor díky své biochemii zpracuje kofein během chvíle, pomalému to samé množství koluje v žilách ještě nějaký čas. Znamená to, že si před kávou nejsme všichni rovni? Tento rozdíl je způsoben jedním enzymem CYP1A2. Ten se nachází v játrech a rozkládá “cizí” produkty jako je kofein, nikotin a další metabolity na látky pro tělo příhodnější. Množství a efektivitu enzymu určuje jeho gen, který existuje ve dvou formách. Jedna předurčuje člověka, aby byl pomalý metabolizátor, a druhá, aby zpracovával kofein rychle. To, jaké účinky na nás káva má, je tak vepsáno hluboko v našich genech a na takovém základě se mezi sebou lišíme. Je proto dobré se pozorovat, jak a kolik kofeinu na nás působí. Díky tomu jsme schopni odhadnout, do které skupiny se řadíme, protože to může být výhodné vědět pro celou řadu dalších věcí.

Není člověk jako člověk

Jednou z takových věcí jsou právě výše zmíněné výjimky v benefitech kávy. To, co se ukazuje jako pozitivní pro rychlé metabolizátory, totiž nemusí být pravdou pro druhou skupinu. Pokud jste pomalí “rozkladači” kofeinu, zůstane váš organismus stimulovaný adrenalinem déle a v některých případech budete mít po konzumaci kávy vyšší předpoklad k úzkostem, hypertenzi i akutním kardiovaskulárním příhodám (6). Převedeno do každodenního života, jedná se zejména o množství. Doporučená dávka pro průměrného dospělého člověka pro příznivý efekt kávy, která se uvádí v celé řadě textů, je 3-4 šálky denně. To může být pro druhou skupinu nevýhodné. Proto je třeba se pozorovat, a když nás metabolismus zařadí do druhé kofeinové skupiny, můžeme těžit z benefitů kávy v přiměřeném množství.

Káva je celkově kognitivně i tělesně povzbuzující nápoj. Ukazuje se, že konzumace kofeinu před fyzickým výkonem vybuzuje rychlost, sílu i intenzitu (7). V epidemiologických průzkumech káva vychází jako nápoj s celou řadou benefitů pro dlouhotrvající zdraví, včetně působení proti zánětu, rakovině, diabetu a dalším. Její pozitivní účinky tak výrazně převyšují ty dosud známé negativní. Ve studii s kuřáky se dokonce ukázalo, že konzumace kávy až sedmkrát zmírňuje poškození způsobené tabákem v porovnání s kuřákem, který kávu nepije (8). Avšak u všeho je dobré si uvědomit obě strany mince. Káva silně mění naši vnitřní fyziologii a ovlivňuje neurochemické koktejly v mozku a jejich receptory. I od ní je tedy dobré si například jednou měsíčně udělat několikadenní abstinenci. Dalším případem je zjištění, do které skupiny metabolizátorů se zařazujeme, a podle toho optimalizovat náš denní příjem kofeinu. S takovým přístupem si pak můžeme lépe vychutnat její lahodnou chuť a vůni s vědomím o jejím zodpovědném užívání. 

Káva je silný stimulant, proto musíme zvážit i její vliv na náš spánek. Více se o kávě a spánku můžete dočíst v následujícím článku: Káva a spánek. Kdy je nejvhodnější si tento lahodný nápoj dopřát? Zajímá vás specifický způsob přípravy kávy, který si někteří biohackeři dopřávají místo snídaně? Podívejte se na článek Hackni své kafe.

A nyní už jen přeji dobrou chuť. Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.