Fascinující věda za haló efektem

My lidé jsme plní nejrůznějších kognitivních zkreslení. Nemůžeme se jich úplně zbavit, ale jedním ze způsobů, jak s nimi pracovat, abychom měli “čistší” pohled na svět, je se o nich učit.

Haló efekt

Miskoncepce: Hodnotíme objektivně jednotlivé vlastnosti člověka.

Realita: Specifické kvality druhých hodnotíme na základě celkového ohodnocení jejich charakteru a vzhledu. Vyšší a pohlednější osoby máme tendenci hodnotit jako kompetentnější, lepší v práci a šťastnější než ostatní. Tomuto jevu se věnuje a potvrzuje ho i celá řada studií. Máme tendenci přenášet své vnímání jedné charakterové nebo fyzické vlastnosti do dalších oblastí zcela zásadním způsobem.

Krása rovná se talent

V první studii 60 mužských účastníků hodnotilo esej, ke které byla bez komentáře přiložena fotografie hezké nebo méně hezké slečny (podle výzkumníků) jakožto autorky textu. Esej s přitažlivou fotografií měla vyšší hodnotu skóre, pozitivně byla hodnocena hloubka textu a kreativita. Eseje byly identické.

Předpojatost učitelů

Druhá studie se věnovala předsudkům učitelů dětí na základě diagnózy poruchy vývoje či chování. Čtyři skupiny učitelů sledovaly stejné video průměrného žáka 4. třídy a měly hodnotit jeho chování a zkusit odhadnout, jak si vedl v testech. Jedné skupině bylo řečeno, že uvidí citově narušeného studenta. Druhé, že budou sledovat mentálně retardované dítě, třetí údajně sledovala žáka s poruchou učení a poslední skupina byla kontrolní a té o daném studentovi neřekli nic.

Ti učitelé, kteří věřili, že je dítě nějak narušené, ho hodnotili nejtvrději. Když předpokládali, že mu něco nepůjde, splnilo jejich očekávání, i když všichni viděli identické video. Ti, kteří žádné předpoklady neměli, viděli perfektně zdravého typického čtvrťáka. 

Tato studie dokládá naši extrémně nebezpečnou tendenci vytvářet si předpoklady na základě nálepek. Škatulka, do které si ostatní (a sami sebe) zařadíme, pak totiž zabarvuje naše následné vnímání. To ovlivní naše chování a ve výsledku se například žákovi skutečně bude dařit hůře vinou našeho přístupu.

Takto vznikají sebenaplňující proroctví.

Krásné, ale nebezpečné

Třetí studie se zaměřila na vztah fyzické přitažlivosti a tresty udělovanými u soudu. V souladu s očekáváním se ukázalo, že za identický zločin byli obžalovaní potrestáni různě, v závislosti na fyzickém vzhledu. Obžalovaní za zločin, který nemá souvislost se vzhledem (například vloupání), byli trestáni tvrději, pokud nebyli fyzicky přitažliví. Naopak u zločinů, jež se vzhledem souvisejí (například podvod), byli více trestáni pohlední obžalovaní. Obecně vzato, hezká obžalovaná dostala v rozmezí trestu 1-15 let, kterým měli soudci viníky potrestat, v průměru 3 roky, kdežto méně atraktivní žena dostala v průměru 5 let – stejně jako u kontrolních soudů, které nedostaly k danému případu žádnou fotografii.

Studií tohoto typu je samozřejmě mnohem víc, ale vybral jsem pro vás ty z nejzajímavějších, které nejlépe ilustrují tento efekt.

Každý den na nás působí mnoho efektů a zkreslení. Pokud vás toto téma zaujalo, tak pravděpodobně oceníte náš program optimalizace dne, kde srozumitelně ukazujeme jak si zkvalitnit každodenní život na základě aktuálních vědeckých studií a vlastních zkušeností.