Je naše budoucnost tvrdě vepsána v genech?

Co jsou to geny? Už na základní škole nás učili, že se uvnitř každé buňky nachází jakási podivná “molekula”, která definuje náš život. Tato molekula se nazývá DNA a přezdívá se jí také “kód života”. Obsahuje plány a návody, jak postavit lidské tělo. Geny ale také obsahují informace pro naše zdraví. Ovlivňují všechno v našem těle od fungování mozku až po správně nastavené buňky v našich plicích. V genech se skrývá velká část našeho budoucího života. Ale definují geny naši budoucnost?

Objev dědičnosti a kódu života

Je tomu bezmála 67 let, co vědci Watson a Crick objevili v buňkách molekulu DNA. Dávno předtím, než jsme věděli, že existuje, se předvídalo, že musí existovat něco, co přenáší informace o vzhledu a stavbě každého jedince z generace na generaci. Už Gregor Mendel, opat augustiniánského kláštera v Brně, poukázal na schopnost živých bytostí předávat určité informace z jedné generace na další. Jeho pokusy s hrachem a jeho dědičností zná dnes celý svět (1). O sto let později tuto předpověď potvrdili právě Watson s Crickem v objevu století zvaném DNA.

Geny – zdroje novinek i zaběhnutých plánů

“Tohle mám po mamince a tohle zase po tatínkovi.” DNA se tedy dědí z generace na generaci. To můžeme pozorovat dokonce i pod mikroskopem. DNA z matky i otce prochází složitými procesy rekombinace, což může za to, že nově vzniklý kluk nebo holka budou mít kousek z obou rodičů. Kombinace rozličných genů však ve výsledku znamená naprosto unikátního jedince, který po planetě Zemi ještě nikdy nechodil. Geny jsou tak nástrojem evoluce, jak přicházet s něčím naprosto novým a dosud neviděným. Přitom pravidla jsou pro to stejná po miliony let. Dědičnost je velké téma jak v laických, tak ve vědeckých kruzích. Víme, že můžeme po rodičích zdědit geny poskytující určité výhody, ale také geny, jejichž vinou budeme náchylnější k některým nemocem, jako je například APOE4 a Alzheimerova choroba. Ale utváří geny náš osud?

Na životním stylu záleží! 

Ze studií oboru zvaného epigenetika vyplývá, že lifestylová rozhodnutí mají vliv na náš genetický kód. Ovlivňují totiž, které geny se budou “aktivovat”, a které naopak tlumit. To ovlivní celou řadu aspektů našeho zdraví včetně rozvoje různých onemocnění, stárnutí nebo ochrany před negativními vlivy. A tak ve výsledku nezáleží jen na tom, co máme po mamince a co po tatínkovi. Geny jsou námi ovlivňovány na všední úrovni, a to každým lifestylovým rozhodnutím. A nejen to! Ukazuje se, že tyto změny se mohou přenášet do dalších generací po nás. Svými rozhodnutími tak neovlivňujeme pouze svůj život, ale i životy, které přijdou po nás a dost možná ještě neexistují. Epigenetika je po 20 letech svého vzestupu stále v plenkách a my už se nemůžeme dočkat na další objevy v této oblasti. Zajímá vás víc? Podívejte se na dnešní video!