Jak se změnila výživa v běhu času?

Jak se měnila výživa v běhu času? V tomto článku se podíváme na historii stravování, vlivu minulosti na současnost, a jak bychom v tom mohli objevit biohacking našich předků.

Možná si říkáte, že důraz na výživu se klade až v posledních letech. Není tomu tak. V historii hrála výživa a její doplňky velkou roli. Například bylinkářství z pohledu přínosu pro zdraví je staré jako lidstvo samo. V minulosti bychom odborníky na biohacking označili jako bylinkáře a alchymisty. S postupujícím časem se metodou pokusů a omylů jejich porozumění různým substancím, lékům a rostlinám zdokonalovalo a prohlubovalo. Postupně se začalo měřit a analyzovat, jak jednotlivá léčiva a techniky působí na konkrétní organismus. Tento posun nás dostal až do dnešní doby, kdy si můžeme pomocí moderní technologie změřit a analyzovat, jak na nás ta která věc působí a jaké se v těle dějí změny. Pohled na výživu v běhu času se tak mění a přizpůsobuje novým poznatkům.

Optimalizace stravování ve starých kulturách

Ve starém Egyptě, Řecku i Římě měli panovníci na svém stole vždy čerstvé jídlo, které bylo rozmanité a převažovalo hlavně ovoce, zelenina a také jídla živočišného původu. Archeologové z Vídně říkají, že gladiátoři byli z velké části na rostlinné stravě, kvůli potřebě rychlé regenerace při zranění, kterou může rostlinná strava díky svým epigenetickým účinkům na organismus nabídnout.

Při dlouhých putováních krajinou se pracovalo se sacharidovými jídly ráno a proteinovými jídly hlavně večer. Organismus, který putuje dlouhé hodiny, potřebuje příjem energie ze sacharidů a na večerní regeneraci spíše proteiny a tuk. Je to dáno hlavně tím, že sacharid je rychlé palivo, které nám poskytuje okamžitou energii, bez dlouhé trávení v žaludku. Výživu z proteinů a tuků pak nejlépe strávíme v klidovém režimu při nočním odpočinku, kdy tělo regeneruje. Takže vidíme, že i v dobách starověkého Říma dbali běžní lidé stejně jako vojáci slavné římské armády na biohacking a optimalizaci energie během dne.

Předchůdci biohackingu ve východních kulturách

Dalším ze systémů, kterým se můžeme v dnešní době inspirovat a mohli se o něj opřít i lidé žijící v Asii mnoho tisíc let zpátky, je tradiční čínská medicína a Ajurvéda (indická medicína a věda o stravování). Oba tyto systémy se zakládají na celostním přístupu ke zdraví člověka. Právě díky tomu se těší tak dlouhé oblibě a fungování. V dnešní době je toto téma snad ještě žádanější a vyhledávanější.

S klidem bychom mohli popsat tyto systémy jako biohacking východních kultur. Opírají se totiž o komplexní přístup v rámci pohybu, myšlení, cítění, stravování, bylin a měření sebe sama. Lékař tohoto přístupu pracuje s člověkem po všech jeho stránkách, volí tak právě zmiňovaný holistický (celostní) přístup ke zdraví. Metodou je postupné léčení a pozorování, jak daná bylinka, technika nebo přístup funguje. Právě v tom spočívá jádro toho, proč jsou tyto systémy tak oblíbené a funkční po tisíce let.

„Můžeme ovlivnit svoje prostředí, ale to, co jsme dostali vínku, s tím se potřebujeme naučit žít.“

Je důležité rozumět vlastním genům?

Pokud k vlastnímu zdraví chceme přistoupit celostně, je třeba zmínit ještě jedno téma, které ovlivňuje naši genetiku na té nejzákladnější úrovni. Ve svých rukou máme to, jaký životní styl si zvolíme. Životní styl je soubor činností, způsobu myšlení, vnímání a tvoření naší každodenní skutečnosti. Je to vlastně náš život se vším tím, co ho ovlivňuje. Právě tyto naše návyky, to, co pravidelně děláme, nás utváří na základní, genetické úrovni. Právě tady vzniká celý potenciál našeho života. Genetickou mutaci nebo lépe řečeno genetický vývoj v našem organismu máme v určitém měřítku stejně pod kontrolou jako potřebu jít na záchod. Svým životním stylem můžeme ovlivnit, jakým způsobem se budeme vyvíjet. Všechno to však začíná ještě dřív, než se může zdát.

Genetický přenos naučených reakcí

Zmíním zde jeden pokus, který byl prováděn na myších v rámci genetického projevu naučeného strachu z višní. Jedné myši dávali višeň a vždy, když ji snědla, dostala slabý elektrický šok. Takto to dělali tak dlouho, dokud v myši nevznikl podvědomý program: Dostanu višeň, bude mě to bolet. Takto si vytvořila podvědomou stresovou reakci a její organismus na každou další višeň, i jen na vůni višně, reagoval podrážděně, stresovou reakcí. Na tomto pokusu bylo nejzajímavější, že stejnou stresovou reakci vykazovaly myši čtvrté generace po této první zkoumané myši. Takovýto projev funguje v rámci naší genetické výbavy.

Jak to souvisí s naším stravováním?

Zpět do našeho života, do našich rodin. Tady se dostáváme ke zděděným genetickým predispozicím (předpokladům). Pokud jsou vaši rodiče sportovci, máte genetickou výbavu na to věnovat se sportu. Jestliže vaše máma kouří cigarety, máte zvýšené riziko potenciální závislosti na kouření a rychlejšího rozvoje nežádoucích účinků. Z pohledu výživy v běhu času je klíčové uvažovat o epigenetických faktorech, které si žije každý jeden z nás. Pokud o nich nevíme, můžou nám v životě působit problémy.

Biohackeři v USA si často pomocí genetických testů zjišťují země původu svých předků, aby mohli správně nastavit svoji stravu. Zjednodušeně řečeno, pokud byl váš dědeček Eskymák, tak pro vás budou ryby vhodnější stravou než banány, naopak pokud pocházel z afrického vnitrozemí, maso z medvěda asi nebude tou nejlepší volbou.

Čím více o sobě víme, tím lépe můžeme zvýšit kvalitu svého života, a právě proto je biohacking v současnosti díky svému komplexnímu přístupu čím dál tím rozšířenější odvětví a můžeme do něj zahrnout i téma stravy a genetiky.

Na závěr se s vámi podělím o svůj oblíbený citát: